Zánět močových cest pozná až polovina žen
Infekce močových cest jsou po zánětech dýchacích cest druhou nejčastější infekcí. Záněty močových cest prodělá alespoň jednou během svého života až jedna polovina žen. Vzhledem k častému výskytu nemoci by o ní měl mít každý člověk základní povědomí, aby věděl, kde má hledat pomoc. Při léčbě močových cest se nejčastěji užívají různé typy antibiotik, které musí urologové podávat citlivě s ohledem na vzrůstající antibiotickou rezistenci. Jejímu vzniku mohou přispět i někteří pacienti, pokud podceňují doporučené léčebné režimy.
Nejčastějším typem zánětu močových cest je zánět močového měchýře. Původci bývají obvykle bakterie obývající střevní trakt, mohou to být také sexuálně přenosné bakterie, a zcela výjimečně i viry. Typicky se objevuje pálení, řezání při močení, pocit neúplného vymočení, močení po malých porcích, nucení na močení, bolesti v podbřišku. Moč může být zkalená, s příměsí krve a může zapáchat.
Při komplikovanějším průběhu může nemoc doprovázet i zvýšená teplota a celková únava, které znamenají rozšíření infekce směrem do ledvin. Infekci ledvin vyvolávají nejčastěji právě vzestupně se šířící bakterie z močového měchýře.
U mužů se setkáváme se samostatným zánětem močové trubice, který způsobují hlavně u mladších mužů sexuálně přenosné bakterie. U mužů může zánět postihnout i prostatu.
Antibiotika – léčba žádaná i zatracovaná
Při každé infekci močových cest musí pacient dodržovat zvýšený pitný režim, složený především z vody, slabého čaje a minerálky. Člověk by měl denně vypít tolik, aby vymočil 2,5 litru moče za 24 hodin. Dále by měl dodržovat klidový režim, správně provádět intimní hygienu atd. „Základ léčby u většiny zánětů močových cest představují antibiotika. Ta se často nasazují naslepo podle očekávaného účinku vzhledem k nejčastěji se vyskytující bakterii v dané oblasti. Dávka léku se pak přizpůsobuje hmotnosti pacienta,“ popisuje MUDr. Kateřina Bartoníčková z Urologické kliniky FN v Motole.
Při léčbě závažných případů komplikovaných infekcí ledvin mohou urologové zvolit taktiku tzv. fokusace, tedy léčbu zahájit kombinací antibiotik, aby maximálně pokryli spektrum možných původců. Podle výsledků kultivace se pak výběr preparátů zúží na jedno až dvě antibiotika dle potřeby, případně se léčba dále upraví.
U pacientek s přetrvávajícími a opakujícími se infekcemi močových cest mohou urologové přistoupit k dlouhodobé nízkodávkované léčbě antibiotiky. Jejím cílem je po aktivním zvládnutí zánětu zamezit dalšímu vzplanutí zánětu a současně pacientce podávat další podpůrnou léčbu s cílem navodit původní obranyschopnost sliznic močových cest.
V poslední době, kvůli stále častějšímu užívání antibiotik, vznikají na běžná antibiotika rezistentní a agresivnější kmeny bakterií. Proto je vhodné dbát na zodpovědný přístup k léčbě infekcí močových cest. A pokud je to možné, při komplikovaných infekcích jejich léčbu přesunout hlavně do rukou specialisty, urologa. „Antibiotika by se neměla nasazovat zbytečně jako léky proti bolesti a při teplotě nejasného původu. Pacienti by pak neměli přeceňovat módní alternativní režimy a včas konzultovat problém s urologem,“ upozorňuje MUDr. Kateřina Bartoníčková.
V poslední době se urologové setkávají s trendem, že pacienti obchází více lékařů ve snaze vyřešit svoje obtíže řešením, které by jim co nevíce vyhovovalo. „Pacienti nepřesně, někdy i účelově, uvádějí dosavadní medikaci. Poslední lékař v řadě má pak svízelnou situaci. Musí na základě všech vyšetření rozhodnout, proč antibiotikum podat a zda je nezbytně nutné,“ uvádí MUDr. Bartoníčková. Kromě toho pacienti často podceňují „banální režimy“, např. zvýšený pitný režim, a doporučenou dávku léků a doléčení.
Článek je převzatý z portálu Klinikazdravi.cz, kde byl publikován 16. 4. 2015.