Obtíže spojené se zvětšenou prostatou (benigní hyperplazie prostaty) představují nejčastější příčinu návštěvy urologické ambulance. Tyto problémy se velkou měrou podílí na zhoršené kvalitě života pacienta a v pokročilých stádiích mohou vést až k nevratnému poškození funkce močového měchýře a ledvin.
Prostata může onemocnět i jinými chorobami, například rakovinou. Ze všech těchto důvodů by muž, který má zájem pečovat o své zdraví, měl po dosažení věku 50 let zvážit návštěvu urologa, a to i v případě, kdy nemá žádné potíže.
Benigní hyperplazie prostaty je odborný termín pro nezhoubné zvětšení prostaty. Po 20. roce věku mají muži prostatu o průměrné velikosti cca 4 x 3 x 2 cm a o váze 29 – 40 gramů. Se zvyšujícím se věkem se však prostata mění a dochází ke zvětšování oblasti žláznatých buněk okolo močové trubice. Postupně se množí i svalová a vazivová vlákna. Celá prostata se tak může mnohonásobně zvětšit i na více než 200 gramů. Změny i zvětšování prostaty způsobuje především mužský pohlavní hormon testosteron.
Zvětšená prostata představuje nejčastější urologické onemocnění u mužů. Výskyt nemoci stoupá s věkem. Zatímco muži mezi 40 a 50 lety mají výraznější potíže se zvětšením prostaty jen ve 13 %, u mužů ve věku mezi 50 a 70 lety se objevují již v 28 %. U devadesátníků je určité zvětšení prostaty téměř ve 100 %. Onemocnění urologové léčí pomocí léků nebo operativně. Operace prostaty je u starších mužů druhou nejčastěji provedenou operací.
Obtíže způsobené zvětšením prostaty se individuálně liší. Není pravidlem, že čím větší prostata, tím vážnější potíže. Nejčastěji trpí muži potížemi s močením. „Obvykle se u mužů se zvětšenou prostatou objevuje potřeba častějšího močení. Na toaletu chodí i v noci a především po ránu pak močí obtížněji,“ uvádí MUDr. Jiří Janů z urologického oddělení Nemocnice Nové město na Moravě a dodává: „Pacientům se zvětšenou prostatou se také zeslabí proud moče a někdy pociťují nutnost při močení tlačit.“ Prostata svým zvětšováním totiž zpomaluje průtok moče močovými cestami. Vymočení tak nemusí být úplné a v močovém měchýři tím zůstává tzv. zbytková moč – reziduum. Následkem neúplného vyprázdnění se močový měchýř dříve naplní a znovu se objevuje nucení k močení. Zpomalením průtoku dochází k zeslabení proudu, prodloužení doby močení a zvyšuje se i tlak v močovém měchýři. Močový měchýř na to reaguje postupným zesilováním své stěny.
V krajním případě může být močový měchýř stále tak naplněný, že prakticky neplní svoji funkci a dochází k úniku moči takzvaným “přetékáním”. Zvětšená prostata také může močovou trubici doslova zablokovat a muž poté není schopný se vymočit vůbec – nastává zástava močení. Těmto situacím ale předchází různě dlouhá doba mírnějších potíží.
Zvětšení prostaty se obvykle léčí dvěma způsoby. Pacientům s mírnějšími až středními močovými obtížemi se nasazuje medikamentózní léčba. Většinou se jedná o dlouhodobou a někdy doživotní léčbu. Ve vážnějších případech, kde se u pacientů kvůli zvětšené prostatě vyskytla zástava močení, močová infekce, kameny v močovém měchýři, případně dokonce selhávají ledviny nebo se pozoruje krvácení do moči, řeší urologové onemocnění včasným operačním výkonem.
Článek byl publikován 13. 5. 2014 a je převzatý z portálu Medispot.cz.
